fbpx

Pitný režim – kolik a co pít?

Pitný režim, neboli příjem tekutin do lidského organismu, je základní a nezbytnou potřebou člověka, neodmyslitelnou součástí životaschopnosti. Bez příjmu tekutin, které jsou součástí nápojů, potravin a pokrmů, vydrží člověk velmi krátkou dobu a to přibližně jen 2-3 dny. Pokud tekutiny do organismu nepřijímáme, hrozí nám dehydratace a rozvrat vnitřního prostředí. Člověk potřebuje přijímat tekutiny už jen z toho hlediska, že lidské tělo je tvořeno z 45-60% z celkové hmotnosti tělesnou vodou. U dětí je pak podíl celkové vody vyšší, kolem 75% celkové tělesné hmotnosti. Je to voda, kterou máme v buňkách, tělních tekutinách, orgánech, svalech… Množství tělesné vody můžeme ovlivnit optimálním pitným režimem, ale i například tím, kolik vlastníme svalové hmoty – svalnatější lidé mají podíl tělesné vody vyšší, neboť svaly obsahují téměř třikrát více vody, než tkáň tuková.

Další zajímavostí je, že člověk denně vyloučí asi 2,5 litru vody močí, stolicí, dýcháním a kůží. Aby toto vyloučené množství zase doplnil, musí vodu přijímat z nápojů, stravy (jídlem přijmeme denně kolem 500 – 1000ml) a asi 250 – 400ml si organismus sám vyrobí svými vlastními metabolickými procesy. Potřebu úhrady vody (tekutin) pitným režimem si můžete sami propočítat vynásobením Vaší celkové tělesné hmotnosti množstvím mililitrů daných tekutin dle věku. Vyjde Vám orientační potřeba množství pitného režimu v ml:

  • 0-3 roky: 105-110ml/kg tělesné hmotnosti (dále jen „th“)
  • 4-7 let:70-75ml/kg th
  • 8-10 let: 60-70ml/kg th
  • 11-15 let: 50-60ml/kg th
  • 16-65let: 30-45ml/kg th
  • věk 65+ : 30-35ml/kg th

Nižší hodnota je doporučená pro běžný denní režim, zvýšené doporučení pak při vyšší fyzické aktivitě, sportu nebo pokud teplota venkovního prostředí přehoupne 25°C. Potřeba příjmu tekutin závisí na pohlaví, věku, na teplotě a vlhkosti vnějšího prostředí, na fyzické aktivitě a případných onemocněních (větší výdej tekutin je například při zvracení a průjmech).

A co pít a nepít?

Doporučené nápoje:

Za naprosto nejpřirozenější tekutinu pro úhradu pitného režimu je považována pitná voda. Vodu si můžete zlahodnit vymačkaným pomerančem, citronem, limetkou nebo ozvláštnit mátou, zázvorem či kousky ovoce (například kostky vodního melounu, salátové okurky atp). Dle individuálního zvážení je pak ještě možné doporučit neslazené čaje (nejlépe sypané), minerální vody s nízkou mineralizací, 100% džusy bez přidaného cukru nebo přírodní 100% šťávy z ovoce a zeleniny jako doplněk pitného režimu, ne však jako jediný a výhradní zdroj nápojů.

Nedoporučené nápoje:

Ke každodenní konzumaci se nedoporučují slazené perlivé minerální vody (mají vysoký obsah cukru a bublinek), slazené nápoje obecně, nápoje s obsahem umělých sladidel (aspartam, acesulfan, sacharin, cyklamáty…), energetické nápoje, alkohol, nápoje sycené CO2 (= perlivé nápoje, limonády a sodovky), kofeinové nápoje (káva, cola; doporučená denní dávka kofeinu je do 300mg, což pokryjí asi 3 průměrné kávy denně). Dále je vhodné vyhýbat se nápojům, které obsahují syntetická barviva, konzervanty (například benzoan sodný, který se jako konzervant v nápojích používá), glukózo – fruktózový sirup (který často slouží jako levnější náhražka cukru), kyselinu fosforečnou (například v cole – při zvýšeném dlouhodobém pití je spojována se vznikem ledvinových kamenů a řídnutím kostí) a také syntetickým (umělým) aromatům (poznáte je tak, že pokud je na etiketě ve složení napsáno pouze slovo „aroma“, pak se jedná o aroma syntetické).

A co takové iontové nápoje?

Při vyšší fyzické a pohybové aktivitě či při pobytu v teple a horku je potřeba upravit pitný režim tak, aby nedošlo k dehydrataci a ztrátě minerálů. Poměrně vhodnou alternativou, jak doplnit zvýšené potřeby vody a minerálních látek, jsou iontové nápoje. Ionty (sodíku, draslíku, hořčíku…) se snadno vstřebávají a udržují tělo v rovnováze. Zabraňují křečím a závratím. Vždy ovšem dávejte pozor na kvalitu složení výrobku (množství cukru, barviv, aromat, sladidel, konzervantů apod.)

Nabídka iontových nápojů:

  • izotonické – při pohybových aktivitách, kde nedochází k extrémní ztrátě tekutin
  • hypertonické – využívají spíše jako léčebné roztoky, protože obsahují vysokou koncentraci iontů
  • hypotonické – používané při náročných fyzických činnostech

A další skupina – energetické nápoje?

Jsou nápoje, které povětšinou obsahují kofein, cukr, umělá sladidla, rostlinné výtažky, taurin, konzervační látky, barviva a vynikají svými stimulačními a povzbudivý účinky. Jsou nevhodné pro děti, osoby se srdečními obtížemi (arytmií, vysokým krevním tlakem…) a účelově neslouží ani jako nápoj běžný k úhradě pitného režimu.  Primárně jsou to nealkoholické nápoje, ale často se kombinují s alkoholem, což můžeme považovat jako nevhodnou povzbudivou bombu pro naše srdce a cévy. V podstatě je užití energetických nápojů směřováno především na profese, kde je potřeba vyšší koncentrace pozornosti či oddálení ospalosti (obsluha strojů, noční směny nebo řízení dopravních prostředků).

Proto, dbejte na kvalitní pitný režim, vždyť je to jakýsi pohon pro všechny základní tělesné procesy, pro metabolismus. Pijte rovnoměrně, průběžně po celý den a pijte, i když nepociťujete žízeň, zkrátka vytvořte si i z pitného režimu jeden z nejdůležitějších pilířů zdravého životního stylu.

Líbil se Vám tento článek? Dejte nám Like na našem Facebooku a sledujte nás na Instagramu ať Vám neuniknou žádné novinky v našem začínajícím projektu 🙂

Článek vznikl ve spolupráci s nutriční terapeutkou Bc. Martinou Korejčkovou, DiS.


Napište komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

© 2019 ZjisteteCoJite.cz