fbpx

Makrobiotika

Makrobiotika není jen stravovací způsob, ale především filozofie a životní styl. Stravovací režim je jednou složkou tohoto způsobu života. Zakladatelem makrobiotiky byl George Oshawa a i přesto, že makrobiotika vychází z prastarého taoistického učení, je to systém novodobý. Zakladatel vycházel z tradičního japonského životního stylu, léčitelství a také vkládal vlastní prvky. Hlavním cílem makrobiotiky je dojít u vyznavačů ke spirituálnímu naladění, většímu sepjetí s přírodou a přirozenými zákonitostmi života a bytí. Slovo makrobiotika pochází z řečtiny a jedná se o složení dvou slov: makros – dlouhý a bios – život.

Makrobiotická strava

Makrobiotická výživa je často založena na vegetariánském způsobu stravování a vyznává tři polohy, které by měly být v rovnováze. Rozdělení potravin se udává na základě energetické struktury, každá potravina má určitý poměr těchto energií:

  • Jang – nižší podíl vody, více energie a živin
  • silný Jang: červené maso, sůl, tvrdé sýry, česnek, arašídy, vejce, dochucovadla…
  • Jang: drůbež, mořské řasy, ryby, tmavý chléb…
  • neutrální poloha – střed: vařené obiloviny, některé ryby, kořenová zelenina, fazole, mandle, rýže, těstoviny, jáhly, pohanka,…
  • Jin – potraviny obsahující větší podíl vody
  • Jin: luštěniny, ovoce, zelenina, mléko, jogurty, mouka, brambory
  • silný Jin: sladkosti, cukr, sladké jogurty, léky, zmrzlina, káva, alkohol, vepřové maso…

Makrobiotické zásady tvrdí, že pokud jíme příliš mnoho potravin Jin, pak nám hrozí záněty nebo problémy se zažíváním. Pokud naopak jíme příliš mnoho stravy typu Jang, může nám toto způsobit kardiovaskulární problémy, stahování cév i s následkem infarktu.

Makrobiotická strava povoluje tepelnou úpravu pokrmů. Jako základní skupinou potravin se předepisují obilniny a doplňují se o další potraviny (místní zelenina a další lokální produkty). Zakazuje požívání průmyslově zpracovaných potravin, polotovarů a většinu živočišných produktů (maso, mléko, vejce…), taktéž zakazuje přejídání a požaduje, aby potrava byla před polknutím důkladně rozžvýkána. Omezuje i množství tekutin, kdy doporučuje pít pouze při pocitu žízně.

Výběr potravin

Standardní makrobiotická strava je tvořena z 50 % celozrnnými obilninami, z 30 % zeleninou (hlavně tepelně upravená či kvašená), z 15 % luštěninami a mořskými řasami, z 5 % polévkami. Lze také zařadit ryby, ovoce mírného podnebného pásma, semena, ořechy, oleje apod.

Obiloviny – používají se celá zrna a to především ječmen, pšenice, pohanka, jáhly, neloupaná rýže, kukuřice, oves a žito.

Zelenina – vhodná nejlépe sezónní a doma pěstovaná.

Luštěniny včetně sójových výrobků – tofu, sójový sýr, tvaroh, tempeh a k dochucení pak i miso pasta vyrobená ze sójových bobů, která se využívá jako dochucující prostředek do polévek, salátů, omáček… Jako vedlejší produkt při výrobě miso pasty vzniká tamari, což je sójová omáčka vyrobená ze sójových bobů a mořské soli. Dochucující a ostatní složky makrobiotického talíře by měly tvořit již jen do 5% z celkového pokrmu.

Mořské řasy – zaujímají nedílnou součást tohoto stylu a v makrobiotickém stravování hrají svou roli i pro obsah cenných látek jako jsou vitamíny, minerální látky, antioxidanty a přírodní barviva (například chlorofyl). Nejčastěji se můžeme setkat s řasou nori, wakame, hijiki, kombu a dalšími.

Klady a zápory

Na makrobiotické výživě lze jednoznačně obdivovat a chválit vyloučení zpracovaných a průmyslově vyrobených potravin, sepjetí s přírodou a také převahu rostlinné stravy. Právě rostlinná strava má velice příznivý vliv na srdečně-cévní systém, prevenci metabolického systému a dalších neinfekčních novodobých metabolických poruch (cukrovka, dna, obezita…).

Stoupenci makrobiotiky na své stravování obecně velmi dbají, a tak se dokážou plnohodnotně stravovat často bez jakýchkoliv deficitů. V určitých případech nekomplexnosti stravování může být jídelníček chudý na železo. Důvodem bývá vylučování masa a vnitřností a také přemíra rostlinné stravy a vlákniny, která může zamezovat vstřebávání již přijatého železa. Dále se může projevovat nedostatečný příjem vápníku (kvůli vylučování mléka a mléčných výrobků),  vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), vitamín B12 a plnohodnotné živočišné bílkoviny, jež se vážou zejména na potraviny živočišného původu. V extrémních případech mohou nastat poruchy typu anémie, podvýživa, zpomalený psychický i fyzický vývoj a další.

Ani makrobiotiku tedy nemůžeme označit za ideální systém stravování pro všechny. Jelikož životní styl je soubor mnoha aspektů (stravování, pohyb, mentální naladění, odolnost vůči stresu, spánek, management času a další), a tak každý tento jeden faktor může sehrát roli v celkovém dopadu na zdraví a to i  v případě, že bychom měli stravování sebevíce vyladěné.

Líbil se Vám tento článek? Dejte nám Like na našem Facebooku a sledujte nás na Instagramu ať Vám neuniknou žádné novinky v našem začínajícím projektu 🙂

Článek vznikl ve spolupráci s nutriční terapeutkou Bc. Martinou Korejčkovou, DiS.


Napište komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

© 2019 ZjisteteCoJite.cz