fbpx

Jak zdravě jíst?

Zdravá strava, racionální strava, zdravý jídelníček, racionální charakter stravování… pojmy, které vyjadřují jednu myšlenku – a to, jak se nejvhodněji stravovat. V současné době jedno z nejvíce vyhledávaných a diskutovaných témat a stejně tak jedno z nejvíce podstatných v oblasti lidského zdraví, prevence mnoha onemocnění a principů zdravého životného stylu. Mnoho lidí si tento klíčový aspekt života uvědomuje a dbá na něj. Bohužel jsou v našem okolí také lidé, kterým slovní spojení „zdravá výživa“ způsobuje husí kůži. Zdravé stravování v nich totiž evokuje představu stravy složené pouze ze zeleniny, klíčků, ovoce, kuřecího masa, nízkotučných jogurtů, obilných vloček, knäckebrotů…

Jedna z definic uváděných na internetu píše, že „racionální stravování“ udává optimální množství a poměr základních živin (bílkovin, tuků, sacharidů), minerálních látek a vitamínů. Cílem racionální stravy je naplnění osobních potřeb člověka, které jsou dány vlivem řady faktorů. Mezi ony faktory patří pohlaví, věk, fyzická aktivita, genetické předpoklady a aktuální zdravotní stav. Základem současné racionální stravy je tzv. „smíšená strava“. Ta se nepřiklání ani k jednomu vyhraněnému alternativnímu výživovému směru (například k vegetariánství, veganství, makrobiotice, …). Odvíjí se od zásad pestrosti a střídmosti, stejně tak od myšlenky, že strava má být plnohodnotná na spektrum živin i potravin. Nerovnováha v jednotlivých složkách potravy může být důvodem různých zdravotních problémů (civilizačních chorob – neinfekčních onemocnění). Přijatá energie z jídla by měla být získávána z 50 – 65% ze sacharidů (z toho by 10 % mělo být tvořeno jednoduchými cukry), 10–25 % z proteinů a z 25–30% z tuků. Celkové množství energie, kterou za den ze stravy přijmeme, by mělo být rozděleno do několika menších porcí tak, aby nám vzniklo 5-6 denních chodů – snídaně, dvou svačin, obědu, večeře a případně II. večeře. Pokud jsou toto pro Vás informace a čísla nic neříkající, doporučuji Vám pročíst si i další články v naší poradně nebo kontaktovat výživového specialistu.

Pohled Světové zdravotnické organizace (WHO – World health organisation) v programu CINDI (Countrywide Integrated Noncommunicable Diseases Intervention), který se mimo jiné zabývá i výživovými doporučeními, v rámci kroků ke zdravé výživě:

  • jezte výživnou stravu složenou z různých potravin, spíše rostlinného původu než živočišného
  • jezte chléb a další výrobky z obilovin; těstoviny, rýži nebo brambory několikrát denně
  • jezte různou zeleninu a ovoce, přednostně čerstvou a místní, několikrát denně (nejméně 400g zeleniny a 200g ovoce za den)
  • nahraďte tučné maso a masné výrobky luštěninami, rybami a drůbeží nebo libovým masem
  • konzumujte mléko a mléčné výrobky (kefír, kyselé mléko, jogurty a sýry), které mají nižší obsah tuku a soli
  • vybírejte si potraviny, které mají nízký obsah cukru, rafinovaný cukr jezte málo, omezte slazené nápoje a sladkosti
  • zvolte stravu s nízkým obsahem soli, celkový příjem soli za den by neměl být větší než jedna čajová lžička (5-6g) za den, včetně soli v chlebu, zpracovaných, uzených a konzervovaných potravinách
  • jestliže konzumujete alkohol, omezte jeho příjem maximálně na dvě dávky – každá s obsahem 10 g alkoholu denně (10g alkoholu = 0,1l vína nebo 0,25l piva)
  • připravujte stravu bezpečným a hygienickým postupem – používejte dušení, pečení, vaření nebo mikrovlnný ohřev, abyste omezili množství přidaného tuku
  • podporujte výhradně kojení a přídavek bezpečných a odpovídajících doplňkových potravin od 6 měsíce věku, přičemž kojení pokračuje během prvního roku života
  • pravidelným umírněným cvičením, nejlépe každý den, si udržujte tělesnou váhu v doporučeném rozmezí – BMI (body mass index) mezi hodnotami 20 až 25 dle vzorečku (váha v kg : výška v metrech na druhou) – BMI je ovšem třeba brát s rezervou, ale o tom někdy jindy.

Pokud bychom ale poodešli dále od všech definic a doporučení a podívali se na pojem „zdravá strava/výživa“, tak bychom měli uznat, že pojem zdravé stravování se sice velmi zobecňuje, ale je maximálně individuální záležitostí. Například zelenina se v obecných krocích vedoucích ke zdravé výživě doporučuje konzumovat v množství minimálně 400g a stejně tak většina lidí by souhlasila, že zelenina se považuje za zdravou skupinu potravin. Přesto však může být pro někoho zelenina naprosto nevhodnou součástí jídelníčku! Co je tedy pro jednoho člověka zdravé, pro druhého může být škodlivé. Pojednáváme teď například o formách nemocí trávicího traktu (především při zánětlivých onemocnění střev), kdy je konzumace zeleniny v akutních stádiích ve většině případů nevhodná pro vysoký obsah vlákniny, a tedy nestravitelných zbytků, slupek, zrníček a semínek.

Stejně tak nadnesme i další příklad, kdy se i zdravé stravování může stát nezdravým. Pokud se naše snaha o racionální výživu stane posedlostí, vymkne se naší kontrole a ochromí naše zdravé uvažování, můžeme hovořit o tzv. „orthorexii“, patologické závislosti na zdravém stravování, kdy původní záměr a snaha lidskému organismu prospět se mění v závažné onemocnění spadající do kategorie poruch příjmu potravy.

Proto pojem zdravá strava považuji za vysoce individuální záležitost a je důležité nastavit to, co je zdravé, každému jedinci zvlášť a také v míře, kterou si dokáže představit dodržovat nejlépe celý život a nezatíží tím jeho racionální pohled na celou situaci; to znamená, že se ze snahy zdravě jíst, nesmí stát jediný smysl života a honba za extrémní zdravou stravou.

Líbil se Vám tento článek? Dejte nám Like na našem Facebooku a sledujte nás na Instagramu ať Vám neuniknou žádné novinky v našem začínajícím projektu 🙂

Článek vznikl ve spolupráci s nutriční terapeutkou Bc. Martinou Korejčkovou, DiS.


Napište komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

© 2019 ZjisteteCoJite.cz