fbpx

Draslík v potravinách

Draslík je další prvek vedle sodíku, vápníku, fosforu, hořčíku a síry, který spadá do skupiny s označením „mikronutrienty“, přesněji řečeno do oblasti „minerálních látek“. Minerální látky se v lidském organismu vyskytují v množství několika jednotek gramů (respektive několik tisíc miligramů) a jsou pro život nezbytné.

O draslíku se hojně mluví jako o „intracelulárním elektrolytu“, to znamená, že jeho největší zastoupení v těle je uvnitř buněk. Společně se sodíkem je zásadním iontem pro zachování acidobazické rovnováhy (= udržování stálého vnitřního prostředí) a stálého osmotického tlaku (= zachování vzájemných poměrů tlaků tělesných tekutin).

Role draslíku v lidském těle:

  • má na starosti rovnováhu stálého vnitřního prostředí
  • je důležitý pro správnou činnost buněk kosterního svalstva a nervových buněk
  • stejně tak je důležitý pro správnou frekvenci srdečního svalu

Jeho denní doporučená dávka se pohybuje v rozmezí 2,5 g – 4 g (tj. 2500 – 4000 mg).

Nadbytek

Nejčastějšími příčinami nadbytku draslíku v organismu jsou poruchy ledvin s různými mechanismy vzniku, kdy si ledviny nedokážou množství draslíku regulovat z důvodu jejich porušené funkce. Další forma nadbytku draslíku může spočívat v jeho dlouhodobé nadhodnocené suplementaci formou potravinových doplňků ve vysokých dávkách. Nadbytek draslíku v organismu může mít za následek zpomalení tepové frekvence a svalovou paralýzu.

Nedostatek

Stravou přijatý draslík vyloučíme z 80-90% ledvinami a zbylých 10% stolicí. Tato informace je důležitá při průjmových onemocněních, kdy jsou ztráty draslíku obrovské a je nutné ho doplňovat například formou potravinového doplňku. Další ztráty draslíku mohou hrozit při zvracení nebo nadměrném pocení (například při horečkách, sportovních výkonech či pobytu v horkém prostředí). Deficit se projevuje nepravidelnou srdeční činností a svalovou slabostí.

Potravinové zdroje

Draslík je prvek, který je v potravinách bohatě zastoupen a jeho dostupnost je proto velice dobrá. Je obsažen především v ovoci (banánech, meruňkách, švestkách), zelenině, bramborách, ořechách, celozrnných obilninových výrobcích, luštěninách, mléčných výrobcích a mase.

Přehled orientačního množství draslíku na 100g potraviny
Potravina (100g) Množství draslíku (v mg)
Sušené hřiby 2969
Sójové maso (v suchém stavu) 2353
Kakaový prášek 1955
Sója 1607
Pšeničné otruby 1340
Hrách 1056
Pistácie 1025
Čočka 937
Mák 832
Rozinky s jadérky 825
Mandle 785
Hořká čokoláda 70 – 85% 715
Lískové ořechy 648
Sušené fíky 680
Sušené datle 643
Slunečnicová semínka 603
Vlašské ořechy 571
Špenát 426
Brokolice 424
Sardinky v oleji 399
Brambory 390
Banány 388
Kuřecí maso – prsa bez kůže 380
Losos filet s kůží 363
Pšenice špalda 355
Tuňák čerstvý 347
Hrášek 346
Vepřová kýta bez kosti 336
Hovězí kýta 305
Rajčata 280
Mrkev 276
Meruňky 274
Květák 249
Mléko polotučné 137

Líbil se Vám tento článek? Dejte nám Like na našem Facebooku a sledujte nás na Instagramu ať Vám neuniknou žádné novinky v našem začínajícím projektu 🙂

Článek vznikl ve spolupráci s nutriční terapeutkou Bc. Martinou Korejčkovou, DiS.


Napište komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

© 2019 ZjisteteCoJite.cz