I díky článku „Sacharidy v potravinách“ (odkaz) již víme, že není cukr jako cukr – jednoduše řečeno, že sacharidy dělíme dle dvou základních skupin na takzvané „pomalé“ a „rychlé“:

• „rychlé“ cukry/sacharidy (jednoduché cukry)

Jsou rychle vstřebávány do krve a energii z nich můžeme tedy čerpat téměř okamžitě. Mezi tyto cukry řadíme glukózu, sacharózu (řepný cukr + výrobky z něj), fruktózu (ovocný cukr) a laktózu (mléčný cukr). Tyto cukry obsahuje v různém zastoupení a koncentraci med, sladké sirupy (javorový, agávový, kukuřičný…), ovoce, mléko a tekuté mléčné výrobky (jogurt, zakysaná mléka…), sladkosti, dezerty, bonbony…. Samy o sobě mají sladkou nebo minimálně nasládlou chuť. Jsou to právě ty, které na obalech potravin v tabulce výživových hodnot najdete pod pojmem „cukry“ nebo „z toho cukry“.

• „pomalé“ cukry/sacharidy (složené cukry)

V lidském těle se také rozloží na základní jednotku (rychlý cukr) – glukózu, ale pozvolnějším způsobem a energie z nich se tak uvolňuje postupně. Potraviny obsahující pomalé cukry jsou všechny obiloviny, luštěniny, pečivo, chléb, cereálie, ořechy, přílohy, brambory… Obecně je nazýváme škroby a vlákninou. Tyto formy cukrů bychom měli do našich jídelníčků zařazovat především. Z rychlých cukrů se pak omezit na neslazené tekuté mléčné výrobky a ovoce.

Celkové množství sacharidů za den by mělo dosáhnout kolem 50% z celkového energetického příjmu (max. doporučená hodnota se uvádí kolem 65%) a dávka pro „rychlé cukry“ se podle doporučení dostává na pouhých 10% z celkového energetického příjmu, což se u žen pohybuje v rozmezí od 35 – 60g za den a u mužů 40 – 85g. Sníme-li denně 200-300g ovoce (například banán a jablko), 200g bílého neslazeného jogurtu (3,5% tuku) a 200ml mléka (1,5% tuku), vyšplháme se na hodnotu 50g „rychlých“ sacharidů (cukrů). Vidíme tak, že doporučenou denní dávku máme splněnou a všechny další „rychlé“ cukry (ze sladkých nápojů, dezertů, dortíčků, sladkostí, čokolády a cukrů na slazení) jsou vesměs zbytečné. Stejně tak nesmíme opomenout fakt, že mnoho přidaného cukru obsahují i potravinářské výrobky jako jsou kečupy, pomazánky, dresinky, omáčky, pečivo a další a další potraviny.

Informace o obsahu cukru jsou k nalezení na obalech potravin v místě, kde jsou uvedeny údaje o nutriční a energetické hodnotě výrobku (často na 100g potraviny/pokrmu). Pojem „sacharidy“ označuje jejich celkové množství a označení „z toho cukry“ pak obsah právě „rychlých cukrů“. V tabulce níže jsem pro Vás připravila přehled vybraných potravin a jejich obsah „rychlých cukrů“ ve 100g potraviny:

Na závěr ještě krátký vhled do diskutovaného rozdílu mezi klasickým „bílým“ (řepným) cukrem a cukrem třtinovým:

Řepný cukr

Vyrábí se z cukrové řepy, kdy se bohužel výrobním procesem zbavuje veskrze všech biologicky hodnotných látek a naopak obsahuje především vysokou energetickou hodnotu, která činí kolem 1680kJ na 100g potraviny. Jediné, co mu krom energetické hodnoty ještě zbyde, je i jeho vlastnost dobře chutnat a tím pádem máme tendence tíhnout k jeho vysoké spotřebě.

Třtinový cukr

Energetická hodnota třtinového cukru je téměř stejná jako u řepného cukru, není tedy zdravější ani dietnější variantou, jak se často proklamuje. Obsahuje sice více minerálních látek a vitamínů, avšak v množství, ve kterém bychom ho měli konzumovat, nehraje množství těchto prvků významnější roli.

Líbil se Vám tento článek? Dejte nám Like na našem Facebooku a sledujte nás na Instagramu ať Vám neuniknou žádné novinky v našem začínajícím projektu 🙂

Článek vznikl ve spolupráci s nutriční terapeutkou Bc. Martinou Korejčkovou, DiS.