Bezlepková dieta

Bezlepková dieta je typ stravování, kdy se z jídelníčku vyřazuje lepek a potraviny a výrobky, jehož je součástí. Lepek je bílkovina nacházející se v pšenici, špaldě, ječmenu, žitu, ovsu a výrobcích a pokrmech z nich vyrobených. Důvodů pro zavedení bezlepkové diety může být v dnešní době více, avšak pro její započetí by měl být přítomný zdravotní důvod. Tím nejčastějším důvodem je tedy intolerance či alergie na lepek. Lepek samotný je součástí prolaminů s různou toxicitou. Prolaminy jsou: gliadin (pšenice včetně semoliny, kamutu a pšenice špaldy), hordein (žito), secalin (ječmen), avenin (oves), zein (kukuřice) a oryzein (rýže). Ovšem především gliadin, hordein a secalin je nejčastěji zodpovědný za vznik celiakie. Toxicita aveninů není jednoznačná a ostatní prolaminy se uvádí jako bezpečné.

Prokázaná intolerance lepku je známá pod názvem celiakie. Celiakie je onemocnění, kdy imunitní systém vytváří protilátky proti lepku přijatého stravou, kdy tyto protilátky napadají buňky tenkého střeva. Tato nemoc je typická zánětlivým procesem probíhající na sliznici tenkého střeva a intolerance lepku je také trvalá a celoživotní. Naproti tomu alergie na lepek nemusí nutně být celoživotní a nemusí se nutně objevit střevní zánět.

Jedinou a účinnou léčbou celiakie je právě bezlepková strava. Při porušení bezlepkové diety může docházet ke znovu vzplanutí nemoci a při dlouhodobém nedodržení bezlepkového režimu i ke vzniku komplikací například v podobě řídnutí kostí, chudokrevnosti, neplodnosti a zvýšeného rizika výskytu nádorových onemocnění. Je-li bezlepková dieta důsledně dodržována, sliznice střeva se postupně začne od zánětu zotavovat. Běžná strava nelimitována dietními opatřeními obsahuje přibližně 7 – 13g lepku za den. K dalšímu poškození sliznice střeva u lidí s celiakií postačí však už jen okolo 100mg denně, proto bezpečná dávka pro pacienty s celiakií je okolo 20 mg denně. Na obalech potravin můžeme najít též informaci o obsahu gliadinu. Gliadin je součást lepku a 1mg gliadinu odpovídá 2mg lepku.

Bezlepková strava

Potraviny obsahující 1mg gliadinu (tedy 2mg lepku) na 100g, označujeme za „bezlepkové“. Potraviny s obsahem gliadinu pod 5mg na 100g (tedy 10mg lepku) se nazývají „potraviny s nízkým obsahem lepku“. Do českých obchodů jsou běžně dodávány bezlepkové potraviny, které jsou označeny mezinárodním symbolem přeškrtnutého klasu. Samozřejmostí při bezlepkové dietě je vypustit z jídelníčku i ty potraviny, které jsou z těchto druhů obilovin vyrobeny – mouka, těstoviny, vločky, kroupy, krupička, pečivo, strouhanka, pivo, obilninové pálenky, sušenky, oplatky, buchty, moučníky, knedlíky, špaldová káva, robi maso, klaso, polévky a omáčky zahuštěné moukou, ovesná, krupicová kaše, müsli. Dále je třeba dávat pozor na možný skrytý lepek například v kečupech, pudinkách, dresinkách, směsích koření, zmrzlinách, uzeninách atd.

Mezi vhodné potraviny, které neobsahují lepek, řadíme rýži, kukuřici, polentu, proso a jáhly, pohanku, amarant, merlík chilský (= quinoa), tapioku, brambory, batáty, luštěniny, sóju, tofu, tempeh, ořechy a semena, kakaový prášek, ovoce, zeleninu, maso, bezlepkové uzeniny, pečivo označené jako bezlepkové, ryby, vejce, šmakouna, tuky, mléko a mléčné výrobky, med, rajský protlak, na zahušťování omáček a masových šťáv pak například hrašku či bramborový a kukuřičný škrob.

Další faktor, který bychom měli mít na mysli v souvislosti s bezlepkovou dietou, je kontrola „éček“ na obalech potravin, které nejsou označeny za bezlepkové, protože určité druhy aditiv mohou být lepkem kontaminovány. Jsou to tato aditiva: E150 a-d, E965, E1100, E1400 – 1451. E1400 – 1451 je označení pro modifikované škroby a pokud není na obale přesné určení škrobu, nelze určit, zdali není použit škrob s lepkem.

V dnešní době lze již v obchodech koupit mouky a výrobky, které jsou vyrobeny z obilovin a pseudoobilovin bez lepku (jáhlová, pohanková, kukuřičná mouka…) nebo mouku z pšenice, žita, ječmene i ovsa, ze kterých je lepek při zpracování určitými technologiemi odstraněn. Některé bezglutenové potraviny mají ale dvě základní nevýhody: jejich pořizovací cena je vyšší než jejich nebezlepková verze, těsta z mouky, které lepek neobsahují, nejsou nadýchaná, rozpadají se a špatně se s nimi pracuje. Důvod je prostý – právě lepek dělá těsto vláčné, soudržné a nadýchané.

Závěrem je nutno dodat, že i přesto, že zpočátku může být zavedení bezlepkové stravy omezující, tato dieta je plnohodnotná – co se živin i chuti týče a současný potravinářský trh nabízí velmi širokou paletu bezlepkových a přirozeně bezlepkových potravin.

Líbil se Vám tento článek? Dejte nám Like na našem Facebooku a sledujte nás na Instagramu ať Vám neuniknou žádné novinky v našem začínajícím projektu 🙂

Článek vznikl ve spolupráci s nutriční terapeutkou Bc. Martinou Korejčkovou, DiS.


Napište komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

© 2019 ZjisteteCoJite.cz